Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Otvory pro šrouby v tenkostěnných průřezech, které se počítají metodou 'Posouzení tenkostěnných konstrukcí', lze modelovat nulovými prvky.
Nulové prvky lze obecně využít k překlenutí mezer nebo děr v průřezu, když má průřez např. otvor pouze v daném místě prutu, ale před a za ním je úplným průřezem. Pomocí nulového prvku lze přenést smyk přes otvor a také použít Steinerovu větu pro průřezové charakteristiky.
U nulového prvku je tloušťka t nulová. Pro výpočet smykových napětí se obvykle používá tloušťka sousedních prvků, protože tyto prvky existují před a za otvorem (při pohledu podél osy prutu). Pro smykovou tloušťku t* doporučujeme zadat tloušťku nejtenčího prvku, který sousedí s nulovým prvkem.
Standardně je možnost Smyková rovina v závitu aktivována a pro posouzení smyku šroubu se zohlední nižší pevnost podle zvolené návrhové normy.
Jmenovité smykové pevnosti pro šrouby jsou v AISC uvedeny v tabulce J3.2. Například šroub skupiny A (např. A325) má jmenovitou smykovou pevnost 54 ksi (372 MPa), pokud závity nejsou vyloučeny ze smykových rovin. Pro použití vyšší pevnosti 68 ksi (469 MPa) je možné zrušit zaškrtnutí této volby a vyloučit závity ze smykových rovin.
Přídavný modul RF-/FRAME-JOINT Pro navrhuje tuhé šroubované spoje mezi sloupy a příčlemi a tyto přípoje klasifikuje. Tuhé šroubové spoje jsou posuzovány metodou mezního zatížení podle Eurokódu 3 nebo DIN 18800.
V přídavném modulu je možné zadat rozměry čelní desky. Šrouby v přesazích jsou však možné pouze v přesahu nahoře.
Řada šroubů v dolním přesahu není k dispozici, a proto se zobrazí chybové hlášení.
Minimální rozměr je možné v přídavném modulu zkontrolovat v poznámkách pro posouzení.
Požadovanou geometrii lze zadat v přídavném modulu RF-/JOINTS Steel - Rigid.
U dřevěných konstrukcí se nosníky často skládají z několika dřevěných dílů. Jednotlivé díly jsou spojené lepidlem, hřebíky, vruty, kolíky nebo lícovanými šrouby. V případě spoje lepidlem je spoj třeba uvažovat jako tuhý. U spojů např. pomocí kolíkových spojovacích prostředků je spoj polotuhý a průřezové charakteristiky spojených dílů nelze plně aplikovat.
V programech RFEM a RSTAB lze u složených dřevěných průřezů zohlednit poddajnost spoje v jednotlivých vrstvách. Toho lze dosáhnout zadáním redukčního součinitele Gamma, který lze stanovit pomocí "metody Gamma" například podle DIN 1052:2008 (8.6.2) nebo podle EN 1995-1-1 (příloha B). Tento součinitel zohledňuje redukci Steinerových podílů částí průřezu, což vede k účinné tuhosti v ohybu.
Kromě toho je možné jednotlivým průřezům přiřadit různé materiály. K tomu slouží funkce "Hybridní", při které se jeden z těchto materiálů používá jako reference pro stanovení ideálních průřezových vlastností.